HORMONÁLNÍ LÉČBA1
Hormonální léčba spolu s operací představuje hlavní léčebný přístup v léčbě rakoviny prsu u pacientek s hormonálně pozitivním nádorem, tj nádorem s prokázanou přítomností receptoru pro estrogen a/nebo progesteron na povrchu nádorových buněk (ER – estrogenový receptor, PR – progesteronový receptor).
Pohlavní hormony vazbou na tyto receptory mohou podporovat nekontrolovaný růst buněk a tím nádorové bujení.
Hormonální léčba se zaměřuje na snížení tvorby hormonů (nejčastěji estrogenů) nebo zablokování jejich účinku na nádorovou tkáň.
Hormonální léčba se užívá samostatně, ale v některých případech ji lze vzájemně kombinovat. Využívá se jak v léčbě časného nádoru prsu, tak v léčbě paliativní u nádoru pokročilého.
Typy hormonální léčby:
Tvorba ženských pohlavních hormonů – estrogenu a progesteronu –, je v lidském těle regulována na více úrovních. Podle hladin nadřízených hormonů (tvoří se v mozku v hypotalamu a hypofýze) dochází ke stimulaci nebo naopak k útlumu tvorby hormonů v pohlavních žlázách, tj. vaječnících, a v tukové tkáni, kde se pohlavní hormony také tvoří.
Různé typy hormonální léčby zasahují do těchto procesů odlišnými mechanismy:
- Ablační (kastrační léčba): Tento typ léčby může znamenat chirurgické odstranění orgánu, kde se pohlavní hormony tvoří, tedy odstranění vaječníků. Další možností je vyřazení funkce vaječníků zablokováním tvorby hormonů ve vaječnících pomocí léku, který napodobuje hormony, jež tvorbu ve vaječnících řídí (farmakologická kastrace). V praxi se uplatňují LHRH analoga, která ovlivňují činnost hypofýzy, v důsledku čehož dochází k zastavení tvorby hormonů v pohlavních žlázách.
- Antiestrogeny: Tyto léky zabraňují navázání již vytvořeného hormonu na buněčné receptory, a brání tak stimulaci růstu nádorových buněk.
- Inhibiční léčba: Tvorba ženských pohlavních hormonů se neodehrává jen ve vaječnících. U žen po menopauze jsou hlavním zdrojem tvorby pohlavních hormonů nadledviny a tuková tkáň. Pro syntézu těchto hormonů jsou nezbytné enzymy tzv. aromatázy. Léky, které tlumí aktivitu těchto enzymů, se nazývají inhibitory aromatáz.
Hormonální terapie může být jedinou systémovou léčbou.
U nádorů s větším rizikem návratu onemocnění se hormonální terapie kombinuje s chemoterapií.
V léčbě hormonálně pozitivního nádoru prsu se v indikovaných případech uplatňují další léky cílící na specifické regulační dráhy.
Průběh léčby
1. Hormonální receptorový status
Při histopatologickém vyšetření vzorku odebraného při biopsii se nejprve určí podrobné vlastnosti nádorových buněk. Zjišťuje se přítomnost estrogenových receptorů (ER) a progesteronových receptorů (PR). Jejich přítomnost podmiňuje účinek hormonální léčby.
2. Formy léků
Hormonální léčba probíhá ambulantně. Většinou se užívá kontinuálně ve formě tablet, některé léky jsou podávány cestou podkožní nebo nitrosvalové injekce.
Je důležité, aby pacientka byla informována o všech aspektech hormonální léčby a spolupracovala s lékařem při rozhodování o nejlepším léčebném plánu.
3. Pravidelná kontrola
Během hormonální léčby je důležité pravidelně navštěvovat lékaře pro kontrolní vyšetření, monitorování odpovědi na léčbu a sledování případných vedlejších účinků.
4. Délka léčby
Délka hormonální léčby může být různá a závisí na typu nádoru, stadiu onemocnění a individuálních faktorech.
5. Vedlejší účinky léčby
Hormonální léčba se obecně toleruje mnohem lépe než chemoterapie. Hormonální léčba může mít určité vedlejší účinky, včetně návalů horka, sucha v pochvě, únavy, změn nálady a zvýšeného rizika osteoporózy. Lékař bude pravidelně monitorovat pacientku a přizpůsobovat léčbu podle jejích potřeb a reakcí.
Dále by Vás mohlo zajímat
-
Reference
- Na základě klinických studií.
M-CZ-00003996