BIOPSIE

Co je biopsie?

Odběr vzorků tkáně z nejasné či podezřelé oblasti pomocí speciálního instrumentária s cílem získat přesný histologický obraz tkáně. Odebrané vzorky se pomocí speciálních barvicích metod vyšetřují pod mikroskopem v laboratoři.

Indikace

Indikací k bioptickému výkonu je obvykle nález nejasné nebo podezřelé oblasti při ultrazvukovém, respektive mamografickém vyšetření. Ve výjimečných případech se biopsie provádí pouze na základě pohmatového nálezu, a to i při negativním ultrazvukovém (mamografickém) vyšetření.

Bioptické výkony na prsech se provádějí vždy pomocí navigace zobrazovacími metodami. Převažují výkony pod ultrazvukovou kontrolou, ale v případě, že je detekována abnormalita pouze na mamografii, využíváme navigace mamografické. Nejčastější indikací je v těchto případech nález nehmatných mikrokalcifikací.

Načasování

Bioptické výkony se provádějí v co nejkratším časovém odstupu od detekce abnormality, ideálně do týdne. Vždy záleží na systému organizace a vytíženosti jednotlivých mamoscreeningových pracovišť.

Příprava

Na vlastní bioptický výkon není nutná žádná zvláštní příprava. Pouze v případě, že pacientky užívají léky na ředění krve, u některých se doporučuje po poradě s ošetřujícím lékařem dočasně  přípravky před výkonem vysadit. 

Průběh vyšetření

Výkony pod ultrazvukovou kontrolou se provádějí obvykle vleže, stereotaktické (trojrozměrné) výkony většinou vsedě u mamografického přístroje.

Nejběžnějším typem bioptického vyšetření je tzv. core biopsie, při níž se používají tzv. bioptická děla s jehlou o tloušťce 14 (12) G.

Speciálním typem bioptického vyšetření, při němž se při odběru tkáně využívá podtlakový odběr (vakuum), jsou tzv. vakuové biopsie. Provádějí se buď pod mamografickou kontrolou – stereotaktická vakuová biopsie (SVAB), nebo pod ultrazvukovou kontrolou – ultrazvuková vakuová biopsie (UVAB).

Stereotaktická vakuová biopsie se využívá k ověření drobných prsních lézí zejména s mikrokalcifikacemi (usazeninami vápníku), které jsou viditelné pouze na mamografii a mohou být příznakem jak neinvazivního, tak invazivního karcinomu.

Při výkonu se používá speciální instrumentárium se silnějšími jehlami – 7–12 G. Vakuum se využívá především k odsávání případného krvácení ve tkáni, které je způsobeno vlastním odběrem.

Obdobně, ale pod ultrazvukovou navigací, se provádí ultrazvuková vakuová biopsie jako prostředek získání reprezentativnějších vzorků tkáně, zejména při nejasném výsledku klasické biopsie.

Vlastní odběr

Intervenční výkon obvykle začíná aplikací anestetika tenkou jehlou do místa odběru z důvodu znecitlivění celé oblasti. Následně se provede za sterilních podmínek nepatrné naříznutí kůže z důvodu hladkého vniknutí bioptické jehly přes kůži do hlubších vrstev tkáně.

Pak již následuje vlastní odběr vzorků tkáně za vizuální kontroly pomocí ultrazvukového (mamografického) přístroje.

Vždy se během jednoho výkonu odebírá více vzorků tkáně, aby byl dostatek materiálu pro vyšetření pod mikroskopem. Kvalitu vzorků vždy vizuálně kontroluje odebírající lékař, který rozhodne, zda jsou vzorky kvalitní a dostatečné, a ukončí celý výkon. Kožní incize se sterilně ošetří, případné krvácení (většinou jen žilní) se pomocí komprese zastaví a místo vpichu se pomocí sterilních náplastí ošetří.

Veškeré tyto závěrečné úkony provádí většinou asistující zdravotní sestra. Pacientky jsou po výkonu propuštěny v případě, že se cítí v pořádku. Jsou vždy poučeny, jak následně ošetřovat místo vpichu, a informovány o eventuálních komplikacích.

Odebrané vzorky se ukládají do speciálních kontejnerů a odesílají do specializovaných laboratoří, kde histopatolog pomocí různých typů barvení a speciálních testů určí jejich histologické složení a další biologické vlastnosti. Proces testování trvá obvykle 7–10 dní.

Rutinně se provádějí také tenkojehlové odběry, tzv. aspirace FNA. Patří sem zejména léčebná punkce cyst a kolekcí tekutin.

Výsledkem těchto vyšetření je určení malignity či benignity, tedy zda se jedná o nádor zhoubný, či nezhoubný. V případě, že výsledek je nedefinitivní, doporučí histopatolog lézi tzv. rebioptovat či chirurgicky odstranit.

Výsledky

Všechny výsledky biopsií jsou obvykle diskutovány v rámci multidisciplinárního týmu (mamodiagnostik, histopatolog, chirurg a onkolog) a na základě týmového rozhodnutí je doporučen každé pacientce individuálně nejvhodnější následný léčebný postup.

Režim a omezení po výkonu

Obvykle se doporučuje pacientkám klidový režim v den výkonu, oblast odběru chladit. Nedoporučuje se fyzická zátěž, koupání v bazénu po dobu cca 2–3 dnů.

Možné komplikace

Výjimečně se během odběru může vyvinout krvácení, které je však zastaveno již na pracovišti. Hematom, resp. modřina v místě odběru se následně vstřebá.

V případě většího hematomu je vhodné si místo potírat mastí, která urychlí jeho vstřebávání (např. léčivé přípravky s účinnou látkou ibuprufenum nebo heparinoidum).

Mezi další komplikace, které mohou nejčastěji nastat po biopsii, patří mírná bolest po odeznění anestezie, otok, vzácně alergická reakce na náplast.

V odstupu dní se velmi zřídka může vytvořit zánět, ale tyto případy jsou zcela výjimečné.

Lokalizace prsních lézí

Tzv. lokalizace neboli značení prsních lézí se využívá zejména k primárně chirurgickým výkonům, ale i při zahájení systémové léčby, to znamená při neoadjuvantní chemoterapii, resp. hormonální terapii.

Důvodem předoperačního značení je zpřesnění a zrychlení průběhu chirurgického výkonu, tím zkrácení času celkové anestezie pacientek.

Způsobů značení je řada, k nejčastěji používaným metodám patří v současnosti aplikace nitrotkáňových zrn přímo do místa nádoru.

Metoda se provádí obdobně jako biopsie pomocí navigace zobrazovacími metodami. Princip je podobný jako pří provádění biopsií. V místním umrtvení se zavede zrno (ev. klip, lokalizační drátek) pomocí vodiče přímo do místa nádoru a následně se provede kontrolní mamografické vyšetření z důvodu kontroly polohy zrna (klipu, konce drátku). Podobně se značí mízní uzliny v podpaží, pokud je potřeba, a to dle rozhodnutí multidisciplinárního týmu.

Toto zrno (pokud je např. magnetického původu) vytváří, v kontaktu se speciální sondou, kterou disponuje chirurg na operačním sále, magnetické pole. Dle intenzity magnetického pole chirurg přesně detekuje polohu zrna, resp. nádoru v hloubce prsu a tuto oblast chirurgicky odstraní.

V případě lokalizace pomocí drátků se chirurg na sále orientuje dle pozice drátku v prsu.

Každá metoda má své výhody a vždy záleží na tom, s jakou metodou mají mamodiagnostická a chirurgická centra největší a nejlepší zkušenosti.

Závěrem je potřeba podotknout, že v dnešní době je snaha bioptovat veškeré podezřelé nebo nejisté struktury. Jakýkoli chirurgický výkon v prsu by měl následovat až po předchozím histologickém vyhodnocení. Jinými slovy, chirurgové dnes operují pouze při znalosti terénu díky provádění biopsií.

Text byl připraven ve spolupráci s vedoucí lékařkou mamografického centra Skupiny MEDICON MUDr. Regínou Šírovou.