Rakovina prostaty a její včasné odhalení pomocí krevního markeru PSA

Rakovina prostaty je celosvětově 2. nejčastější nádor u mužů. V České republice ročně onemocní touto diagnózou okolo 8 000 pacientů a umírá přibližně 1 500 z nich. Riziko vzniku rakoviny prostaty je zvýšené u mužů, u kterých se tento nádor vyskytl v rodině a všeobecně vzrůstá s věkem. Více než 70 % případů rakoviny prostaty je diagnostikováno u mužů starších 65 let. Od ledna 2024 probíhá v České republice nový preventivní program pro muže, který má za cíl včasný záchyt rakoviny prostaty v raném stadiu, kdy je vysoká pravděpodobnost na jeho úplného vyléčení. Včasná diagnostika tohoto nádoru v bezpříznakové fázi je pro záchranu zdraví zcela zásadní. ¹

Rakovina prostaty

Prostata (předstojná žláza) je malá žláza velikosti vlašského ořechu, která je umístěna pod mužským močovým měchýřem a těsně obklopuje začátek jeho močové trubice. ^2-4

Prostata má dvě hlavní funkce:^2-4
1) Produkuje prostatický sekret, který pomáhá zkapalňovat sperma; tvoří až 30 % ejakulátu.
2) Mechanicky chrání spojení močové trubice a vývodných pohlavních cest, které se nachází těsně pod močovým měchýřem.

Vyvíjející se nádor může zůstat lokalizovaný uvnitř prostaty po mnoho let a nemusí být provázen žádnými příznaky nebo významnými obtížemi. Ve většině případů nádor prostaty roste velmi pomalu a příznaky onemocnění se objeví, až když se nádor zvětší natolik, že začne utlačovat močovou trubici (zužovat její průsvit). Muži poté mohou pozorovat potíže jako je častější močení (především v noci), slabý či přerušovaný proud moči, pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře, krev v moči, bolest či pálení při močení nebo nepříjemný pocit v dolní polovině zad. Je důležité vědět, že výše uvedené potíže nemusí být způsobeny rakovinou prostaty,  ale i jinými onemocněními. Nejčastěji se jedná o benigní hyperplazii prostaty (nezhoubné zbytnění/zvětšení prostaty, označované odborně zkratkou BPH), která se začíná objevovat u mužů starších 50 let. Dále se může jednat o infekce močových cest, akutní zánět prostaty či pohlavně přenosné nemoci. ^2-4

Lékař musí vždy ověřit, zda pacientovy potíže jsou způsobeny rakovinou prostaty či jinými onemocněními. V případě potvrzení přítomnosti nádoru prostaty je následně nutné ho lokalizovat, určit jeho velikost, zhodnotit stupeň agresivity a spolu s pacientem rozhodnout, kdy bude zahájena léčba a jakým způsobem.²

Užitečný krevní marker PSA (prostatický specifický antigen)

Prostatický specifický antigen (PSA) je enzym, který produkuje prostata,  aby došlo ke zkapalnění semene a spermie se tak mohly pohybovat močovou trubicí. Za normálních okolností se PSA vyskytuje v krvi ve velmi malém množství. Hladina PSA v krvi se zvyšuje, pokud je stěna prostaty narušena nějakým patologickým dějem (nádor, zánět, benigní hyperplazie prostaty). PSA je orgánově specifický marker (tzn. je produkovaný výhradně prostatou), nikoli však nádorově specifický marker (tzn. důvodem jeho zvýšené hladiny nemusí být nádor). Vyšetření hladin PSA v krvi se využívá pro zachycení a odhalení časných stádií rakoviny prostaty (v rámci tzv. screeningu rakoviny prostaty u mužů).⁵

V krvi lze stanovit dvě formy PSA: tzv. tPSA (celkový prostatický specifický antigen) a   fPSA (volná frakce prostatického specifického antigenu). Hodnotí se jejich vzájemný poměr, který pomáhá rozlišit benigní hyperplazii (nezhoubné zbytnění prostaty) od zhoubného nádoru prostaty. Pomocí vyšetření PSA lze odhalit muže, u kterých existuje  zvýšené riziko vzniku karcinomu prostaty. Tyto testy je doporučeno provádět u mužů od věku 50 let, případně ve věku kolem 40 let v případě pozitivní rodinné anamnézy, tzn. v rodině se vyskytl karcinom prostaty v přímé linii, tedy u otce nebo bratra. K definitivní diagnóze rakoviny samotné stanovení hladiny PSA nestačí a je vždy nutné provést další vyšetření, včetně biopsie* prostaty.⁵

*Odběr malého množství prostatické tkáně a jejího důkladného prozkoumání pod mikroskopem, při kterém se hledají abnormální buňky. 

Co výsledek vyšetření PSA znamená?

Každá věková skupina má svoje fyziologické (normální) hodnoty celkového PSA, protože hladina tohoto markeru se přirozeně s věkem zvyšuje.⁴

Fyziologické hodnoty celkového PSA (tPSA) v závislosti na věku (tyto hodnoty odpovídají také jednotkám ng/ml):
 

• muži 40-49 let tPSA 0 - 2,5 μg/l⁶
• muži 50-59 let tPSA 0 - 3,5 μg/l⁶
• muži 60-69 lety tPSA 0 - 4,5 μg/l⁶
• muži starší 70 let tPSA 0 - 6,5 μg/l⁶

Pacienti s hladinou tPSA vyšší než 10,0 μg/l jsou vystaveni zvýšenému riziku rakoviny prostaty. Hodnoty mezi horní hranicí určenou věkem a 10,0 μg/l patří do tzv. šedé zóny, kdy hodnoty tPSA mohou poukazovat na rakovinu prostaty, ale také pouze na benigní hyperplazii prostaty nebo zánět prostaty.⁴

Lékař by měl vždy hodnotit hladinu PSA z několika úhlů pohledu a to, jak rychle se PSA v určitém čase mění, porovnat jeho hladinu s objemem prostaty (pacienti s větší prostatou většinou tvoří větší množství PSA) a s věkem pacienta.⁵

Preventivní program včasného záchytu rakoviny prostaty (tzv. screening)

Od ledna 2024 započal v České republice nový screening rakoviny prostaty, který se bude týkat mužů ve věku 50–69 let (+364 dní), kteří neprodělali karcinom prostaty a jsou bez podezření na karcinom prostaty. Bude probíhat v ordinacích praktických lékařů, kteří odeberou pacientovi krev, aby zjistili jeho hladinu PSA v krvi.¹
 

• V případě, že je hodnota tPSA do 1,0 µg/l, přichází muž k dalšímu kontrolnímu odběru za 4 roky.¹
• V případě, že je hodnota tPSA 1,0–2,99 µg/l, další kontrolní odběr by měl být proveden za 2 roky.¹ 
• Pokud je hodnota PSA 3,0 µg/l a více, je muž předán do péče urologa. Urolog poté provede další potřebná vyšetření a případně odešle pacienta na magnetickou rezonanci a biopsii prostaty. Definitivní diagnózu lze určit až na základě histologického vyšetření odebraného vzorku z prostaty.¹

Pokud je rakovina prostaty odhalena i léčena včas, je prognóza tohoto onemocnění velmi dobrá. V ČR však existuje velký počet pacientů s pokročilými formami rakoviny prostaty, které jsou již nevyléčitelné, což poukazuje na to, že muži nebyli včas preventivně vyšetřeni a k lékaři se dostavili až v rozvinutém stadiu nemoci. Zavedením plošného screeningu tohoto nádoru a díky tomu i větší informovanosti o testu PSA se očekává zvýšená účast mužů na prevenci, která pomůže zachránit jejich zdraví.^1,7

Další zhoubné nádory

Dalším častým zhoubným nádorem u mužů ve věku od 15 do 40 let je rakovina varlat. Je typickým onemocněním mladé a střední mužské generace, nad 50 let věku se vyskytuje jen zřídka. K včasnému odhalení a úspěšné léčbě zhoubného nádoru varlat pomáhá především pravidelné samovyšetřování. Léčba se liší podle rozsahu onemocnění, využívá se chirurgické léčby, radioterapie nebo chemoterapie.

U nás vzácným onemocněním je rakovina penisu. Prevencí je dostatečná hygiena penisu pod předkožkou a mohlo by být i očkování proti některým kmenům HPV virů, které také mohou být příčinou onemocnění. Zatím se však proti HPV očkují pouze ženy jako prevence rakoviny děložního čípku.