PSYCHOLOGICKÁ POMOC

Diagnóza rakoviny prsu je nesmírně zatěžující onemocnění, které postihuje nejen tělo, ale hlavně duši. Samotná diagnóza způsobí v životě ženy obrovský šok a převrátí chod dosavadního života naruby. 

Onkologická léčba spojená s rakovinou prsu má mnoho vedlejších a trvalých následků, které velmi významně ovlivňují fyzickou stránku, ale také psychiku. Dopady onkologické léčby rakoviny prsu jsou velmi často spojeny s dočasnou ztrátou vlasů/obočí/řas, často se zvýšením hmotnosti, vznikem jizev na těle, ztrátou prsu/prsů a dalšími nepříjemnostmi, které se významnou měrou podepíší na psychice dané ženy, na jejím sebevědomí a sebepřijetí. Zpracovat informaci, že máte rakovinu prsu, vyrovnat se se všemi změnami, které do Vašeho života přinesla, zvládnout náročnou léčbu, přijmout změny na těle, naučit se pracovat s trvalými následky léčby, poradit si s přítomným strachem z návratu onemocnění je extrémně zatěžující. 

Pokud máte podporující blízké nebo přátele, je to velká výhoda, ale i v tomto případě doporučujeme využít možnosti psychologické pomoci, ať už v podobě psychologa nebo psychoterapeutické pomoci, a v případě vážnějších potíží se neobávejte obrátit o pomoc na psychiatra. 

Deprese

Diagnóza rakoviny prsu s sebou přináší – podobně jako každé jiné onkologické onemocnění – strach, obavy a nepříliš dobrou náladu. U pacientek s rakovinou prsu se často objevují deprese. Psychické problémy nejsou spojeny jen s čelením strachu z nemoci a smrti, s reakcemi okolí (například na holou hlavu) nebo změnami kvality života, ale i se samotnou léčbou. Deprese jsou totiž často nežádoucím účinkem hormonální léčby nebo některých léků proti jejich zmírnění. V tak těžkém období, jakým je léčba onemocnění rakoviny prsu, je potřeba jakákoli dostupná pomoc – nebojte se si o ni říct. 

Není to známka slabosti ani toho, že něco nezvládáte, ale je to podpůrný prostředek pro úspěšné vyléčení. Psychika je velmi mocná a pro úspěšnou léčbu rakoviny velmi důležitá.

Prevence

Podobně jako u většiny onemocnění je u psychických potíží a navození psychické pohody nutné začít s prevencí a případnou terapií včas. Předejde se tím vážnějším problémům, jako jsou deprese nebo úzkosti. Každý, koho potká diagnóza rakoviny prsu, by měl mít možnost vyhledat psychickou pomoc a podporu. Tuto pomoc nemusí nutně poskytovat pouze odborník, ale často může stačit podpora v podobě pacientské organizace nebo podpůrné skupiny.

Těžké onemocnění, kterým rakovina prsu bezesporu je, může přinést do života obavy, strach, melancholickou náladu, pocit, že život končí, že je léčba dlouhá, stres z opakujících se odběrů, chemoterapií, nevolností atp. I když se zpočátku zdá, že to vše zvládnete a vždy najdete důvod k radosti a smíchu, léčba trvá dlouho. Mění se druhy léčby, operace, chemoterapie. Po operaci tělo nevypadá jako dříve, při chemoterapiích se necítíte vůbec přitažlivě. Může se rozpadat dosavadní život, může přijít krize v partnerském vztahu nebo jeho konec, nechuť na sex. Z přemíry psychicky náročných okamžiků nemáte sílu a ani důvod vstávat z postele. Chcete jenom všechno zaspat a probudit se v lepších časech. Z ničeho se neradujete, nemáte chuť se scházet s kamarády, chcete být sama a nic nevysvětlovat. Nemůžete spát, budíte se s pocity úzkosti, které mohou přetrvávat i během dne. V tom okamžiku přichází deprese. Ta opravdická, nejen špatná nálada. Nemáte žádný cíl a nic nedává smysl. V tomto případě vyhledejte odbornou pomoc, se správnou terapií je možné to celé vyřešit a najít opět životní rovnováhu a nové životní impulzy.

Co pomůže k lepší psychické pohodě?

• čas strávený s rodinou/dětmi/přáteli/kolegy
• čas věnovaný domácím mazlíčkům
• pohybová aktivita – procházka na čerstvém vzduchu/jóga/plavání/jízda na kole/tanec
• četba knih, sledování filmů/seriálů
• čas věnovaný koníčkům a zálibám ve volném čase
• umění
• čas věnovaný jen pro sobě
• naučit se něco nového
• čas strávený v přírodě/v horách
• bylinkový čaj na zklidnění (pozor na třezalku!), rituály
• meditace
• kvalitní spánek
• vyvážená zdravá strava
• cestování, poznávání nových míst a lidí
• aromaterapie
• arteterapie
• muzikoterapie
• psychoterapie
• skupinová psychoterapie
• pomoc psychologa
• pacientská organizace, podpůrná komunita
• psychiatrie
• antidepresiva (slabší léky může předepsat také praktický lékař nebo onkolog)

S čím může pomoci odborník/psycholog/psychoterapeut?

• S pocity strachu a nejistoty při podezření na onemocnění.
• Při sdělení diagnózy, s jejím přijetím.
• Jak o nemoci říci blízkým/dětem.
• Jak zvládnout onkologickou léčbu a všechny změny, které s sebou léčba přináší.
• Jak o nemoci mluvit s blízkými.
• Jak zvládnout ukončení akutní fáze léčby a jak zvládnout období remise.
• Jak dostat pod kontrolu strach z návratu onemocnění a metastáz.
• Nepříznivý zdravotní stav (recidiva onemocnění, metastatické onemocnění).
• Jak se vyrovnat s trvalými následky léčby, jak se vrátit do běžného života a do práce.
• Při problémech v partnerském vztahu, při ztrátě sebevědomí a sebedůvěry.

Rodina, děti, kamarádi, kolegové jsou důležitou podporou, ale ve chvíli, kdy je člověk sám se sebou a se svojí nemocí, může být díky odborníkům, technikám psychologů a lékům mnohem více v klidu a přítomné okamžiky vnímat a prožívat pozitivněji. Navíc je odborník nezúčastněným pozorovatelem s nadhledem.

Velmi často se stává, že deprese a úzkosti přicházejí v okamžiku, kdy má pacientka to nejtěžší za sebou, v období, kdy ukončí akutní léčbu, a nastává období, kterému se říká remise. Pacientka již není v tak úzkém kontaktu s onkologem, kontroly se posouvají na 4–6měsíční interval. Pacientka, a hlavně její okolí se těší z toho, že mají to nejhorší za sebou a že bude žena fungovat jako před diagnózou a vše se vrátí do normálu. Ale ono tomu tak není. Pacientka se musí vyrovnat se všemi změnami v životě, s trvalými následky léčby. Většinou v tuto chvíli vše na pacientku dolehne a začne se cítit tak, že je na všechno sama. Postupně se přidávají pocity, že pacientka nezvládá vše jako dřív, a tato kombinace může vést až ke vzniku depresí.

Při pouhém náznaku depresivního ladění, které je způsobeno třeba náročným lékařským vyšetřením a úzkostí z toho, jak to dopadne, nebo po nepovedeném odběru krve si můžete pomoci sama. Velmi dobře poslouží meditace, dýchací techniky, jóga, procházka na čerstvém vzduchu, terapie lesem, hudba nebo tanec.

Kdy určitě vyhledat odbornou pomoc?

U duševního zdraví je nesmírně důležité, aby je vnímalo okolí, protože nemocný si často nechce problém s depresí přiznat. Čeho si všímat a jak rozeznat, zda se jedná jen o smutný den, nebo je už potřeba vyhledat odbornou pomoc?

• Ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity.
• Neschopnost postarat se o děti nebo i sebe – uváděným důvodem je únava, nebo že se dotyčný necítí dobře.
• Snížená aktivita, energie, pacient se unaví už po drobné námaze.
• Ztráta libida, potřeba izolovat se od partnera, ale i od okolí.
• Pocity beznaděje, které neustupují.

Jestliže tyto příznaky u sebe pozorujete, uvědomte si hlavně, že to není Vaše chyba. Spousta lidí s depresí si klade onemocnění za vinu, jsou na sebe až rozzlobení, že se nedokáží radovat s ostatními lidmi, a raději se uzavřou doma do své ulity. Jenže za depresi nikdo nemůže! Pokud si to přiznáte, pak je to velký krok kupředu. Problém, který si nepřipouštíte, vyřešit nejde.